Identifikátory

Identifikátory jsou názvy proměnných, konstant, objektů…., v jazycích typu C se rozlišují velká a malá písmena. Identifikátor musí začínat písmenem nebo podtržítkem.

Klíčová slova

Klíčová slova jsou vyhrazená slova pro použití překladačem programovacího jazyka, např. názvy příkazů, direktiv apod. Klíčové slovo nelze pochopitelně použít jako identifikátor.

Proměnná a konstanta

V průběhu programu musíme načtené a vypočítané hodnoty ukládat pro další zpracování v programu. Ukládáme je do proměnných. Proměnnou (konstantu) si lze představit jako místo v paměti (jeden i více bajtů), které buď obsahuje hodnotu přímo, nebo odkazuje na jiné místo v paměti, kde je hodnota umístěna (častěji, může zabírat více místa).

Hodnotu, která se v průběhu programu nemění, lze deklarovat a uložit jako konstantu (např. Ludolfovo číslo). Obsah proměnných a konstant po ukončení programu mizí.

Konstanty a proměnné jsou vždy určitého typu. Musíme dát stroji předem vědět jakého typu jsou. Protože jinak může zacházet s textem a jinak třeba s číslem. Proměnnou a konstantu je tedy třeba před použitím deklarovat. Název proměnné nebo konstanty je identifikátor.

Typy proměnných a konstant (datové typy)

Existuje velké množství datových typů. Hlavní a nejčastěji používané jsou:

• logický (bool) - hodnota je buď pravda (true) nebo nepravda (false)
• celočíselný (int) - celé číslo
• číslo s pohyblivou desetinnou čárkou (double)
• znak (char)
• textový řetězec (string)

Jsou i datové typy složitějších struktur jako pole nebo třída (class).

Příklady deklarace proměnných

Samotné proměnné nám k výpočtům nestačí. Potřebujeme operátory.

Operátory

Operátory dělíme na aritmetické, logické, relační, přiřazení

Logické - porovnávají dvě logické hodnoty. Použijí-li se dva (&&) a je-li první false, už výsledek bude false &&, ||, !

Aritmetické +,-, *, /, %

Relační ==, <=, >=, != . Používají se často při vyhodnocení podmínky.

Operátory přiřazení =, +=, -=, *=, /= (poslední jsou kombicací přiřazení a aritmetického operátoru.

Prioritu operátorů můžeme měnit pomocí závorek (jako v matematice).

Blok programu (složený příkaz) ohraničujeme do složených závorek {}

Přiřazení a rovnost je rozdíl. a=1 není stejné jako a==1;

Výraz je kombinace operandů (hodnot), operátorů a dalších výrazů, lze ho vyhodnotit.

Řízení běhu programu:

Větvení programu dle podmínky

Podmínková konstrukce je jednou ze tří základních programových konstrukcí. Je v ní logický výraz, na který mohu odpovědět pouze ano/ne (true/false). Program se podle vyhodnocení podmínky větví na dvě části. Část, která se vykoná, je-li podmínka splněna (výraz je true) a část, která se vykoná, není-li splněna podmínka. Pokud konstrukce obsahuje pouze část která se vykoná, je-li podmínka splněna, bez druhé části, hovoříme o tzv. neúplné podmínce.

Switch

Cyklus (iterace)

Cyklus s pevným počtem cyklů (for), prochází přes všechny prcky kolekce (foreach), s podmínkou na začátku (while), s podmínkou na konci (do while)